Co uzrálo v kompostu?

Jaro 5/2021

Akce čistý bioodpad

Po sedmnácti letech vysvětlování si v Ekodomově všichni myslíme, že už každé malé dítě musí vědět, co do bioodpadu patří (a co ne). Že je tento pohled mírně řečeno naivní ukazují zkušenosti Pražských služeb. Ve snaze zvýšit množství vytříděného bioodpadu se stal vloni v lednu svoz biologicky rozložitelného odpadu součástí systému městského odpadového hospodářství. Za minulý rok pak odevzdali Pražané do kompostáren 5 126 t bioodpadu. Letos na jaře ale začali pracovníci kompostáren upozorňovat na to, že je biomateriál čím dál častěji kontaminovaný, a to zejména plasty (PET lahvemi, plastovými taškami) a dalšími obalovými materiály, oleji, sklem nebo zbytky jídla včetně nekompostovatelných živočišných produktů, které jsou navíc často uzavřené v plastovém sáčku. Praha přitom vloni v lednu začala na území městských částí Prahy 5, 6 a 7 také s pilotním projektem, který testuje svoz gastroodpadu z domácností. Pro účely tohoto zkušebního provozu se používají speciální hnědé nádoby s oranžovým víkem opatřeným gumovým lemem a západkou. Protože je zpracování znečištěného bioodpadu problematické, určitě se vyplatí nad tříděním přemýšlet a kde to jde, kontaminaci zabránit. Pokud si nejste jistí a chcete si svoje vědomosti ohledně třídění bioodpadu osvěžit, mrkněte sem na naše stránky kompostuj.cz.

– Náš tip –

Při překopávání komunitních kompostérů na Praze 10 jsme také učinili pár kuriozních nálezů: Objevili jsme například staré knihy (dokonce v němčině) nebo plastovou zásuvku i s kabely, převážně jsme ale vyndávali zralý kompost. Specifický problém představují sáčky z kompostovatelného plastu, které se v prostředí komunitního kompostéru nerozloží a vytvářejí určitou bariéru pro rovnoměrné proudění vzduchu a vlhkosti, čímž proces aerobního rozkladu brzdí. Pro sběr bioodpadu proto doporučujeme sáčky s certifikací OK Compost Home, které jsou stoprocentně kompostovatelné i v prostředí domácího kompostu, kde jsou obvykle jiné (zejména teplotní) podmínky než v průmyslové kompostárně. Výrobce deklaruje, že se rozloží do 90ti dnů. My jsme provedli experiment: Po 50ti dnech v kompostu sáčky zpuchřely a rozpadaly se, po 105ti dnech úplně zmizely! Použít můžete také kraft-papírové kompostovatelné sáčky. Pro rychlejší průběh kompostování je nejlepší, když materiál do kompostu volně vysypete, papírový sáček můžete natrhat na drobnější kousky a plastový (pokud to jde) znovu použít.

Někdo po nich netouží, jinému ještě poslouží

Tři R: Možná vás to překvapí, ale nemáme tentokrát na mysli ruce – roušky – rozestupy, ale reducereuserecycle, tedy základní hierarchii při ekologickém nakládání s odpady. Reduce znamená snižování množství vyprodukovaného odpadu. Hovořit můžeme také o precyklaci, tedy předcházení vzniku odpadu, protože „nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne“. Reuse znamená opakované používání věcí, které už máme (a materiál i energie do jejich výroby byly vloženy). Ty mohou sloužit buď svému původnímu účelu nebo je můžeme upcyklovat, tedy vrátit zpátky do hry tím, že pro ně vymyslíme nové použití. Vynalézání nových účelů patří momentálně k designovým ekotrendům. Poslední R zastupuje recycle, tedy recyklaci neboli materiálové využití věcí. Jedná se o metodu, na kterou se zatím spoléháme nejčastěji, je přitom ale nejméně účinná. Materiál, který chceme recyklovat, se totiž musí roztřídit, svézt, dotřídit a zpracovat tak, abychom ho mohli znovu použít jako výchozí surovinu. Přitom se vydává energie a často navíc (například u plastů) dochází ke snižování kvality výrobku, tzv. downcyclingu. Nemusí to tak ale být vždy: Brněnská firma rPET InWaste tvrdí - PET lahve jsou 100 % recyklovatelné a lze je používat opakovaně. Jako první v Evropě používá unikátní technologii na zušlechtění PET vloček pocházejících z vytříděných PET lahví  a výrobu regranulátu rPET v kvalitě „bottle to bottle".

– Náš tip –

Hlavní město Praha hledá stále nové způsoby, jak množství vyprodukovaného odpadu, které kontinuálně narůstá, omezit prostřednictvím cirkulární ekonomiky založené právě na třech R. Proto také na sklonku minulého roku zřídil Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Pražskými službami tři re-use pointy, kde se můžete zbavit například „pokladů“, které při postpandscanf("%d",&);emickém jarním úklidu vydala vaše domácnost.

Nová doba produkuje nové odpadky

Studie zabývající se ekologickými důsledky pandemie zmiňují kladné dopady pokud jde o emise skleníkových plynů, a to zejména díky výraznému poklesu pozemní dopravy. Na druhé straně varují před nárůstem množství nového odpadu, který přibývá v oceánech. Jedná se zejména o roušky a ochranné rukavice. Na tento problém upozorňují i neziskové organizace usilující o ochranu oceánů, například Ocean Conservancy, která odhaduje, že během pandemie v moři skončí za jeden měsíc 129 miliard roušek a 65 miliard ochranných rukavic. Nemusíme ale chodit až tak daleko: I ve vnitrozemí je s nárůstem „covidového“ odpadu problém. Pražské služby proto zveřejnily návod, jak s použitými respirátory, rouškami a rukavicemi bezpečně nakládat: Všechny tyto jednorázové ochranné pomůcky by měly ideálně končit zabalené v sáčku a vyhozené do popelnic na směsný odpad. V žádném případě by neměly zůstávat pohozené vedle nádob a za žádných okolností by se tento druh odpadu neměl třídit.

– Náš tip –

Pokud také přemýšlíte, jak byste mohli množství „covidového“ odpadu snížit, poohlédněte se po respirátorech, které lze nosit opakovaně. Jedná se o respirátory s nanovláknem, které se dezinfikují pomocí čisté ethanolové dezinfekce vyvinuté přímo pro tyto produkty. Respirátor s nanovláknem lze používat jeden až dva týdny v závislosti na četnosti nošení a množství virů ve vzduchu. „Životnost“ poznáte podle označení: Respirátory, na nichž je vyražené písmeno „R“, můžete použít opakovaně, respirátory „NR“ jsou pouze na jedno použití a ochranu poskytují maximálně po dobu 24 hodin. Označení „D“ znamená, že respirátor splňuje požadavky na odolnost vůči zanášení výdechového ventilu.

Co s koutulemi?

Vermikompostujete? Dopřáváte žížalám všechno, co potřebují pro to, aby se jim u vás doma líbilo? Moc vám fandíme! Neradi, ale přece otevíráme téma, které se může stát noční můrou mnoha nadšenců pro tento způsob nakládání s organickým materiálem z kuchyně. Řeč je o invazivních muškách koutulích (latinsky Clogmia Albipunctata).

Tento původně tropický druh začíná v posledních letech kolonizovat i střední Evropu a může být dalším indikátorem globálních změn klimatu. Stranou přitom nezůstávají ani české domácnosti. Jedním z ideálních stanovišť, která koutulím prospívají v zimním období, jsou naše obydlí, konkrétně odpadní trubky v domech. To je relativně lehce řešitelná situace. Představme si ale, že jsme tito malí, chlupatí tvorové: Milujeme vlhko a teplo, rádi se schováváme do temných skulin… A hele, vermikompostér!

„Ráno jsem přišel do pracovny, kde mám pod stolem umístěný vermikompostér. Na zdi jich tu bylo asi 40!“, tvrdí koordinátor kompostovacích projektů Ekodomova Adam Šlégl. „Na začátku jsem celý obsah vermikompostéru s koutulemi separoval od žížal. O kontaminovaný materiál se postaral dobře rozjetý zahradní kompostér a okolní teploty – 10°C. Žížaly jsem vrátil zpět do vymytého vermikomopostéru a začal jsem s kompostováním. Pracoval jsem s konstrukcí vermikompostéru Vermihut. Využil jsem jeho čtvercového tvaru ke zvednutí pater mezi sebou tak, že jsem do každého rohu prvního patra umístil asi 7 cm vysoké dřevěné hranoly o ø cca 4 cm, na něž jsem položil další patro, které jsem plnil čerstvým materiálem. Chtěl jsem docílit lepší cirkulace vzduchu mezi patry, aby vermikompost jemně vysychal ale zároveň, aby se v něm dařilo žížalám a mohly bez problému prolézat skrz patra. Věděl jsem, že koutule mají rády vlhko, a tak jsem doufal ve změnu prostředí a zhoršení podmínek. Pravidelně jsem je i vysával, ale úbytek mi přišel minimální. Na takováto opatření bylo pozdě. Bohužel jsem musel zakročit razantně: Použil jsem bioagens parazitické hlístice (Steinernema Feltiae), které neškodí žížalám ani dalším rozkladačům, zato vyhledávají a regulují počet larev koutule. K větší rovnováze ve vermikompostéru mělo dojít v průběhu následujících dnů, ale vypadalo to, že se nic neděje. Zhruba po dvou týdnech jsem ale jednoho rána otevřel vermikompostér a vyletěly jen dvě (poslední) mušky! Hlísticím pravděpodobně trvalo ke koutulím doputovat, a potom v tak velkém množství pomoci s regulací. Toto řešení je samozřejmě jednou z posledních možností. Kdybych na začátku při oddělování žížal od infikovaného vermikompostu nevymyl pouze konstrukci vermikompostéru, ale i samotné žížaly (na kterých se pravděpodobně drželo pár larev koutule), tak by to celé mohlo dopadnout jinak... “, shrnuje Adam svoji zkušenost.

Zákoutí na Praze 10 se začínají zelenat

I díky iniciativě Prahy 10, která přišla v dubnu a v květnu s bezodpadovou kampaní, jsme se tu rozhodli dát komunitnímu kompostování nový drive. Za roky, po které se komunitnímu kompostování věnujeme, dobře víme, že zdaleka nejde jen o to umístit někam šedivou bednu – kompostér (byť sebevychytanější). Komunitní kompostér SIVA  jsme vyvinuli v roce 2005 s vědomím, že jeho úkolem bude přežít ve veřejném prostoru. A to na jaře, v létě i v zimě, bez ohledu na počasí, hlodavce i vandaly. Naše bývalá kolegyně Káča s trochou nadsázky říkávala, že viděla jedinou SIVU, která to nedala, ale jenom proto, že do ní nacouval náklaďák. Realita dlouholetého používání kompostérů ukazuje, že i ony mají svoje limity a po určité době je zpravidla nutné je opravit nebo celkově repasovat. Vzhledem k náročnosti provozu dochází nejčastěji k rezivění kovových komponentů, které nahrazujeme nerezovými (nové kompostéry jsou kvalitnějším kováním vybavené už od začátku). Někdy je po čase potřeba také vyměnit vnitřní izolaci opotřebovanou přímým kontaktem s kompostovaným materiálem. Kondice komunitního kompostéru úzce souvisí s tím, jak se o něj komunita stará. Tam, kde funguje správce, který má organizaci kompostování na starosti, většinou všechno běží, jak má. Kompostér se pravidelně překopává, obsah je pod kontrolou. Funguje uzamčení, takže přístup do kompostéru má jen zúčastněná komunita a obsah není zbytečně kontaminovaný.

Sejdeme se u kompostéru

Během května jsme spolu se správci kompostérů a zástupci MČ Praha 10 stihli obejít (případně překopat) kompostéry v ulicích Jerevanská, Lvovská a Oravská a v započaté spolupráci hodláme pokračovat. Kromě toho, že se chceme postupně seznámit se všemi správci (a nabídnout jim radu a pomoc), chystáme se zrealizovat projekt Zelená zákoutí, který by měl bezprostřední okolí komunitních kompostérů proměnit v malé zelené oázy, které budou fungovat jako jakési Meet Pointy pro přátele městského kompostování.

– Náš tip –

Pro menší komunity se ke komunitnímu kompostování (třeba ve vnitrobloku) hodí také otočný kompostér JORA, který už léta testujeme v Ekodomově. V poslední době se ukázalo, že JORA skvěle funguje i jako venkovní vermikompostér. Kvalitní zateplení, pravidelný přísun materiálu a intenzivní provzdušňování a promíchávání, které probíhá díky pravidelnému otáčení kompostéru při každém vložení nového materiálu, způsobuje, že se bioodpad rychle rozkládá a uvnitř kompostéru se generuje teplo. To vyhovuje žížalám, které tu mají ideální podmínky dokonce i během zimních mrazů a kontinuálně produkují vysoce kvalitní vermikompost.

Webináře pro firmy

Plně souhlasíme s tím, že pandemie urychlila digitalizaci. Všichni jsme se (chtě nechtě) přesunuli na on-line a někteří z nás začali přemýšlet i o tom, jestli by se tohle „nutné zlo“ nemohlo proměnit v benefit. Naše kompostovací sekce zkusila například předělat workshopy, na kterých učíme lidi vermikompostovat, používat bokashi kompostér nebo začít komunitně kompostovat a zahradničit, předělat na webináře. Zhruba ve stejnou chvíli se firemní HR manažeři pustili do průzkumu, jak přinést trochu zeleně do home officů svých demotivovaných zaměstnanců, takže si u nás začali webináře objednávat. A díky spolupráci Adama Šlégla s naší novou kolegyní Ginny McAllister, která pochází z Kanady, jsme pro korporátní prostředí vytvořili i variantu v angličtině. Pod heslem Raději začít kompostovat virtuálně než vůbec! teď nabízíme webináře pro firmy šité na míru, podrobnosti vám ochotně sdělí koordinátor kompostovacích aktivit Adam Šlégl.

– Stalo se –

V polovině dubna se do našeho projektu Rosteme na zahradě zapojily MŠ a ZŠ z jihočeských Malšic. Po dvou úvodních on-line konzultacích se do Malšic na projektový den vydal náš tým ve složení koordinátorka EVP programů Veronika Palkovičová, lektorka EVP programů Vendula Donátová a koordinátor projektu Kompostuj! Adam Šlégl. Po úspěšném setkání „naživo“ následoval on-line webinář o kompostování a vermikompostování pro zaměstnance. Podrobnosti o naší další spolupráci přineseme příště. 17/5 jsme na domácí půdě – v kompostovací laboratoři Ekodomova – uspořádali naživo kompostovací workshop – bojovku pro naše rodiče z lesní školky Šárynka. Kromě překopávání kompostérů (viz ZÁKOUTÍ NA PRAZE 10 SE ZAČÍNAJÍ ZELENAT) jsme v rámci Bezodpadové kampaně na Praze 10 přispěli Desaterem o kompostování a 25/5 se Adam Šlégl zúčastnil Desítkového fóra na téma Jak na to, aby bylo odpadu co nejméně? A co s ním, když vznikne? • 26/5 jsme pro spolek rodičů, kteří by rádi šířili myšlenky kompostování v Prostějově, uspořádali webinář. Koordinátorky Malého průzkumníka přírody a průvodci ze školky usilovně pracují na programu blížících se příměstských táborů, spolu s lektory vedou kroužky konečně „naživo“ a chystají další questing - stopovačky. Úspěšně proběhly zápisy do LMŠ a DK Šárynka. Začátkem května dostaly děti z velké jurty darem dvě morčata s tím, že se jedná o dva kluky. Jen o pár týdnů později se jim k jejich překvapení narodila další čtyři morčátka. Gratulujeme!

 Nejdřív společně zjistíme, jak je na tom vaše škol(k)a s tříděním odpadu. Nejvíc nás bude zajímat, kde mizí váš bioodpad. Naučíme vás ho rozpoznat a navrhneme vám, jak ho začít kompostovat: Zda pro vás bude nejlepší vermikompostování (za pomoci žížal) nebo zda (vzhledem k jeho vyprodukovanému množství) využijete spíš pořádný zahradní kompostér. A když už budete vyrábět vlastní kompost, můžete se pustit i do pěstování. Zasvětíme vás do tajů vyvýšených záhonů a předvedeme vám kouzla čtverečkové zahrádky. Společně se zahradním architektem si projdete vaši zahradu a zjistíte, zda byste se (alespoň někdy) nemohli učit venku. Lektoři našeho outdoorového kroužku Malý průzkumník přírody vám zase pomohou probádat přírodu v bezprostředním okolí školy. Možná díky nim objevíte rostliny a zvířata, o jejíchž přítomnosti jste až dosud neměli ani tušení… Pokud se chcete zapojit, ozvěte se na adam.slegl@ekodomov.cz!

Ekodomov | Ekonákup | Kompostuj | LMŠ a DK Šárynka | Kontakty

Facebook Instagram

Odhlášení zpravodaje můžete provést zde